Římské umění pozdní antiky: pohané, křesťané a kočovníci | DĚJINY UMĚNÍ

O mikrokurzu

Pozdní antika je klíčovým momentem pro kulturu Evropy i Středomoří. V tomto období se rodí mocenský křesťanský svět a zároveň se postupně rozpadá Římská říše. Řím ztrácí svou vůdčí politickou pozici, ale stává se duchovním centrem celého Západu. V této době Evropu zasahuje také jedna z největších vln imigrace v dějinách lidstva. Samotný Řím je dvakrát dobyt a vypleněn (419 n. l. a 455 n. l.), avšak i přesto zažívá jeden z největších kulturních rozmachů. Objevuje se produkce luxusních uměleckých artefaktů ze slonoviny a zlata a rozšířené jsou také mozaiky zdobící kostely i soukromé domy. Sochá se do stříbra i cypřiše. Hledá se „skutečná“ tvář křesťanského Boha a vytváří se nový jazyk kultury, která je sice hluboce zakořeněná ve světě minulém, v císařství a pohanství, ale zároveň už se dívá jiným směrem. Z pohledu současného člověka může být páté století naprosto strhujícím historickým momentem, jelikož představuje období střetávání rozličných kultur a vzniku nového světa, který ovšem navazuje na vlastní historii. Zároveň jde o období, které demonstruje tvůrčí sílu, jež pramení ze setkávání a spojení jinakosti.

Co se dozvíte/naučíte?

Co jsou to vlastně dějiny umění,

že dějiny umění jsou založeny na dobrodružné honbě za pravdou,

že Řím raného středověku je neméně zajímavý než Řím starověký,

jak se v umění daného období projevilo setkávání jednotlivých kultur,

proč si zamilovat středověk.

Lektor

prof. Ivan Foletti, MA, Docteur ès Lettres

Ivan Foletti působí na Semináři dějin umění FF MU a je Maître-Assistant Ambizione FNS na Université de Lausanne. Jeho výzkum je zaměřen na historiografii byzantského umění a uměleckou tvorbu Milána, Říma a Konstantinopole v raně křesťanském období, a to především z liturgického a rituálního hlediska. Dalšími poli jeho zájmu jsou poutnické umění a středověký Kavkaz.

Má rád setkávání s lidmi, učení, procházení se (ideálně po středověkých poutních cestách), četbu, běh a svou práci.

Průvodkyně

Bc. Markéta Nečasová

Markéta Nečasová je studentkou oboru Překladatelství španělského jazyka na FF MU. V současnosti překládá v Lucemburku pro Evropský parlament, což ji moc baví. Doufá, že se v budoucnu dostane i k práci tlumočnice, kterou považuje za nejlepší profesi na světě.

Co jsou to mikrokurzy?

Kurzy specifického formátu, který vznikl na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Jde o otevřené kurzy menšího rozsahu (student je zvládne za 1–2 hodiny), založené především na videích.

Jejich cílem je vysvětlit podstatu práce odborníka daného oboru a srozumitelnou formou podat vědní téma, jemuž se konkrétní odborník věnuje. Cílem je také prostřednictvím výpovědí studentů přiblížit studium oboru z pohledu studenta.

Kurzy jsou tutorované, tj. tvůrce i tutor kurzu jsou studentům k dispozici a reagují na příspěvky studentů ve fórech. Tito odborníci odpovídají na případné dotazy, dodatečně vyjasňují, co bude třeba apod.

Studenty kurzy provází tzv. průvodce – často student jiného oboru nebo zaměření (tedy laik), jenž téma a obor objevuje spolu se studenty.

Kurzy mohou překvapit spojením humanitních věd s nečekaným prostředím (např. vysvětlování lingvistiky pomocí basketbalu) anebo unikátními záběry z míst, kam se běžně lidé jen tak nedostanou (např. průchod vzácnými středověkými dveřmi přímo v Římě). Studenti zároveň nahlédnou i do zákulisí natáčení.

Kurzy nabízí doplňující materiály, aby studenti věděli kam jít dál, když je téma zaujme.

100 % obsahu je k dispozici bezplatně online.

Kurzy nemají stanoveno žádné datum konání. Studenti si je můžou procházet kdykoli a od začátku mají zpřístupněn veškerý obsah.

Kurzy nenabízí možnost získat certifikát za jejich absolvování.